10 častých chyb v češtině

Téma češtiny a gramatických chyb se objevuje na spoustě webech, ale jak se zdá, toto téma je třeba připomínat a omílat neustále, jelikož sebelepší překlad dokážou zhatit právě základní chyby v gramatice. Ukažme si 10 nejčastějších chyb, které jsou na internetu a v titulcích k vidění.

Nejdříve dodejme, že se povětšinou jedná o chyby, kterým se dá snadno předejít používáním kontroly pravopisu, kterou má dnes každý internetový prohlížeč nebo lze třeba využít Microsoft Word. U jiných si stačí zapamatovat jednoduché mnemotechnické pomůcky a chybu již vícekrát neuděláte.

  1. by jsme/bychom
    Vůbec jedna z nejčastějších chyb, nesprávně vytvořené sloveso být v podmiňovacím způsobu. Jistě, v přímé řeči nebo titulcích můžete tuto formu zvolit, abyste vystihli danou postavu, ale v ostatních případech tyto tvary prosím nepoužívejte.
    Nejlépe to asi vystihuje následující tabulka:

    zdoj: nabla.cz

    zdoj: nabla.cz

    Příklady: Šli byste ven? Abyste věděli, nechtěl bych, abychom se hádali.

  2. jí/ji a ni/ní
    Dvě zájmena, které vypadají téměř stejně, ale i/í závisí na zbytku věty, přesněji závisí na pádu. Tento problém lze řešit krásnou pomůckou, kterou také osobně používám místo pádů.
    Místo daného zájmena použiji ukazovací zájmeno – ta.
    Když tedy například máme větu: Dejte jí najíst, použijeme ukazovací zájmeno tímto způsobem: Dejte té (ženě) najíst – v tomto ukazovacím zájmenu jsme museli použít dlouhou samohlásku, aby věta dávala smysl, což znamená, že použijeme i původní zájmeno s dlouhým í, tedy jí.

    Platí tedy, že pokud ukazovací zájmeno obsahuje dlouhou samohlásku, použijeme i „dlouhé“ jí či ní. Pokud je naopak krátké, použijeme ji respektive ni.

    Příklady: Nevadí to ( ženě). Chci jenom ji (tu ženu). Na ni kašlu (tu ženu). S se nenudím (tou ženou).

  3. mně/mě/mne
    Zde nejspíš nezbude nic jiného, než vzít zavděk pády. Ale nakonec i tyto chyby umí celkem spolehlivě odhalit kontrola pravopisu.

    2. a 4. pád mě, mne
    3. a 6. pád mně

    U 3. pádu lze také použít tvar mi.

    Příklady: Podej mi to. Podej mně to. Pro mě za mě. Za koho mne máš?

  4. hold/holt
    Další velmi častý prohřešek. Každé slovo znamená něco zcela jiného, navíc s tím někdy mají problémy i kontroly pravopisu.

    • hold – pocta, poklona – chceme někoho poctít, složit někomu poklonu
    • holt – prostě, jednoduše, zkrátka – hovorový slovní obrat

    Příklady: Tak tam holt půjdeš. Všichni mu vzdejme hold. Holt mu složíme hold.

  5. standard/standart
    Další stálice na české scéně a podobná situace jako v předchozím bodě. Dvě velmi často zaměňovaná slova, dva významy.

    • standard – normální, běžný stav, norma
    • standart – u nás nejčastěji ve formě standarta, což je jeden ze státních symbolů

    Příklady: Tančíme standardní tance. Náš podnik dodržuje všechny standardy. Na Hradě vlaje standarta.

  6. tip/typ
    Opět stejný problém záměny, dnes již však naštěstí není tak častý.

    • tip – dát někomu radu, doporučení
    • typ – model, druh výrobku

    Příklady: Dám ti tip na hotel. Díky tomuhle tipu zbohatneš. Jedná se o nejnovější typ letadla. Tyhle tipy/typy nesnáším (lze oboje, záleží na kontextu).

  7. nejoptimálnější/nejideálnější
    Ačkoliv můžete tyto tvary občas vidět, pravdou je, že už čistě z logiky věci se jedná o nesmysl. Pokud je něco optimální, nemůže už dojít k lepší optimalizaci. Stejně tak je-li něco ideální, lepší už to prostě být nemůže. Dosáhli jsme na 100 % a tím to hasne.
  8. zhlédnout/shlédnout
    V tomto lidé chybují často a téměř všude, přičemž je to velmi jednoduché.

    • shlédnout – pohled shora dolů
    • zhlédnout – něco vidět, někde být, zúčastnit se

    Příklady: Shlédnul jsem na krajinu pode mnou. Zhlédnul jsem film.

  9. Zákeřná slova?
    Zvláštní kategorií jsou chybně psané tvary u několika „zákeřných“ slov, níže několik stálic:

    Správně Špatně
    výjimka vyjímka
    bizarní bizardní
    permanentní (pomůcka: permice) pernamentní
    spontánní spontální

    Zde opět platí, že pomůže kontrola pravopisu.

  10. svoje/moje
    Nakonec menší chuťovka pro překladatele, kteří se, minimálně u angličtiny, musí vypořádat se spoustou přivlastňovacích jmen.
    Můžeme vycházet z pravidla, že pokud je vlastníkem podmět, použijeme zvratné zájmeno svoje/svůj.
    Zajdu za svým psychologem. Nikoliv za mým psychologem. Já jsem podmět a je to můj psycholog.Příklady:
    Budou chtít moje služby (služby jsou sice mé, ale podnětem jsou oni, použijeme tedy moje).
    Dáš mi svoje číslo (podmět neboli původce děje je vlastníkem čísla)?
    Řekla nám její číslo (číslo je jiné dívky, ona je sice podmětem, ale bylo použito zájmeno její).
    Řekla nám svoje číslo (ona je podmětem, použití zájmena svoje znamená, že řekla vlastní číslo).

Menší shrnutí na závěr:

  • Kde to jde, používejte nebo si vytvořte vlastní mnemotechnické pomůcky.
  • Používejte (neignorujte) kontrolu pravopisu – na světe pak bude zase o něco lépe 🙂

Podotýkám, že výše uvedené chyby se netýkají pouze mladších a nevzdělaných, ale i vysokoškolských profesorů.

Pokud si chcete přečíst další články ohledně trablů s češtinou, můžete zkusit například web nabla.cz, kde je vše vysvětlené velice srozumitelně a se spoustou příkladů.


Vídáte často nějaké další prohřešky vůči češtině? Napište nám je do komentářů a třeba to vydá na druhou část.

Johncze

Johncze

Překládám titulky, pluginy, weby. Programuji, čtu a tweetuju. Od každého kousek.

9 komentářů

  1. Profilový obrázek K4rm4d0n napsal:

    No s tou tabulkou opatrně.
    „Tys chytrá“ je možná správně, ale zní to IMHO dost stupidně. Nejspíš jde o nějakej knižní archaickej výraz.
    Naopak „bysme“ je sice zatím gramaticky špatně, ale prý se uvažuje o uznání tohoto tvaru. Ten se navíc v titulkách u nespisovné mluvy běžně používá.

    Ještě bych dodal, že stejně jako jsou pomůcky pro ji/jí pomocí zájmena ta, tak úplně stejně si jde vypomoct u mě/mně, kdyby měl někdo problém s pády.

    Další častá chyba, která mně osobně dost pije krev, je záměna Ty/Ti. Např. „Ti lidé nám přišli pomoct.“ místo častého „Ty lidé nám přišli pomoct.“. Ale pozor, už samozřejmě ne „Vidím ti lidi.“, ale „Vidím ty lidi.“.

    Evergreenem jsou také čárky. Chybějící před vztažnými zájmeny nebo naopak přebývající…

    A pak favorit, který o svém tvůrci prozradí, že je to úplný negramotný idiot: „todle“ místo „tohle“, „tydle“ místo „tyhle“ atd. Extrém např. nigdo, nigde nebo tag(hle) místo tak(hle).

    • Johncze Johncze napsal:

      Jasně, to tam píšu, že v titulkách lze použít a tom uznání „bysme“ jsem taky někde četl.

      Na to mě/mně jsem koukal, že se používá třeba slovo Vaška/Vaškovi 🙂 možná tam ještě doplním.

      Čárky ve větách by byly určitě na samotný článek.

    • Profilový obrázek Hot Queen napsal:

      O uznání tvaru „bysme“ se neuvažuje! Před několika měsíci vyšel rozhovor s nějakým jazykovědcem a z titulku vyznívalo, že tvar „bysme“ bude v budoucnu spisovný. Ovšem pokud jste si přečetli text celý, zjistili jste, že se o tom zatím určitě neuvažuje!

  2. Profilový obrázek urotundy napsal:

    Pomůcka: Když se dá „Mně/mě“ nahradit „tobě“, píše se „mně“. Jinak „mě“. Jednoduché…

  3. Profilový obrázek Jana napsal:

    V posledním odstavci vám chybí čárka v sousloví „vzít za vděk pádům“ mi taky něco nehraje. Nepojí se to se 7. pádem, tedy vzít za vděk pády?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *